V těchto dnech zástupci pojišťoven i poskytovatelů zdravotních služeb netrpělivě očekávají první verzi úhradové vyhlášky pro rok 2018. Vzhledem k neschopnosti dohody pojišťoven a poskytovatelů bude určovat, jak se rozdělí balík více než čtvrt bilionu korun pro české zdravotnictví.
Z dosavadních informací vyplývá, že se bude pokračovat v trendu nastaveném od roku 2014. Tedy ve směřování naprosté většiny dodatečných peněz z výběru pojistného a platby státu ve výši 14 mld. Kč poskytovatelům lůžkové péče, především nemocnic. Hlavním důvodem je navýšení platových tarifů a mezd meziročně o 10 % a zajištění vyššího příplatku sestrám u lůžka ve směnném provozu. Toto navýšení se uskutečnilo již v letošním roce a po 5 % se přidávalo v letech předchozích.
Lékaři, sestry a další pracovníci v nemocnicích si toto zvýšení bezpochyby zaslouží. Nemělo by se však zapomínat také na další pracovníky ve zdravotnictví. Zažíváme poměrně dlouhou dobu výrazného růstu ekonomiky, nárůsty výběru pojistného jsou vskutku pohádkové. A oproti jiným dobám přidává slušně i státní pokladna. Ale tyto přírůstky se v zásadě nedostávají nikam jinam než do lůžkové péče.
Připomeňme si třeba práci sester v zařízeních sociálních služeb (např. domovy důchodců), které poskytují i zdravotní péči. Těžko bychom argumentovali, že je jejich práce méně potřebná či méně náročná než práce sester v nemocnicích. A nemusím zdůrazňovat, že se jejich potřebnost bude se stárnutím populace dále zvyšovat. Protože se s nedostatkem těchto pracovníků potýkají také státy s nepoměrně vyššími platy na západ od České republiky, nehrozí jejich odchod do zahraničí o nic méně, než u sester z nemocnic. A jak potom zajistíme důstojnou péči o seniory?
Za další příklad mohou sloužit pracovníci laboratorního segmentu. Jistě se všichni shodneme, že přesná a rychlá diagnostika znamená nesmírně důležitý předpoklad pro stanovení adekvátní léčby. Laboranti a laborantky pracují pod velkým tlakem, sebemenší chyba může mít nedozírné následky. Přitom zde neexistuje tak velká jazyková bariéra při odchodu do zahraničí. Riziko nedostatku pracovníků v laboratorních službách tak může být větší, než třeba u sester, pokud se v tomto segmentu bude přidávat dlouhodobě méně než nemocnicím.
Nelze podceňovat ani psychologický efekt. Finanční preference pouze některých skupin a několika málo segmentů může vyvolat u ostatních pracovníků v ostatních segmentech pocit, že nejsou potřební. Přitom opak je pravdou. Zdravotnictví představuje složitý mechanismus závislý na spolupráci stovek odborností a stovek tisíc lidí. Férové ohodnocení za náročnou práci si zaslouží všichni.
28.8.2017autor: