Loňský nález Ústavního soudu ČR zrušil část zákona, která upravovala způsob volby vedení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (ze sedmi pojišťoven na trhu se tak týká šesti, naopak netýká se VZP). Vyvstala tedy nutnost do roka mít novou legislativní úpravu, která určí, jak se mají obsazovat dozorčí a správní rady. Model platný dosud byl, že třetinu členů jmenuje stát (vláda), zbylé dvě třetiny zaměstnavatelé a odbory.
Aktuálně se sněmovna zabývala vládním návrhem, který počítal s tím, že by tyto dvě třetiny volili zástupci největších zaměstnavatelů, coby největších plátců do systému, a tedy institucí se zájmem na dobrém hospodaření pojišťoven. Kandidátem by se pro volby mohl stát každý pojištěnec, který by získal alespoň 50 podpisů pojištěnců.
Nutno říct, že zorganizovat celý volební proces není jednoduchá věc. Časově se dá počítat s potřebou zhruba šesti měsíců, zejména kvůli zcela novému pojetí voleb oproti dosavadnímu modelu. To je vzhledem k procesu přípravy zákona ještě zvladatelné, ale další průtahy už by mohly způsobit prodlevu a komplikace.
Je i důležité si uvědomit, že Ústavní soud zrušil části zákona č. 280/1992 Sb., upravující volby, nálezem ze září 2018. Účinky nálezu stanovil ke konci září 2019. Ponechal tak bez mála roční lhůtu pro přípravu a schválení novely odpovídající ústavním principům. Tato novela byla ministerstvem zdravotnictví připravena, prošla řádným připomínkovacím procesem, měla podporu současných subjektů, kteří se podílejí na řízení pojišťoven a nyní již by měla být neprodleně schválena. Byla již překročena roční lhůta Ústavního soudu a je nedostatek časového prostoru pro diskusi o zcela novém pojetí organizace voleb.
Výhodou vládní novely je, že je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nehrozily tak další ústavní stížnosti. Vládní návrh zákona také rozšiřuje okruh pojištěnců, kteří mohou kandidovat za členy orgánů příslušné zaměstnanecké pojišťovny. Po schválení novely bude tato možnost dána všem pojištěncům při splnění legitimních zákonných podmínek.
Skutečnost, že vládní návrh zákona opětovně umožňuje volit členy SR a DR pouze plátcům, kteří za určité období odvedli zákonem stanovenou výši pojistného, navazuje na osvědčený volební systém a měl by minimalizovat vznik možných komplikací. Jedná se o návrh, který podporují všechny zaměstnanecké pojišťovny. Aby byla odstraněna diskriminace některých pojištěnců nepřiznáním jim aktivního volebního práva, tak je pamatováno i na plátce, kteří odvádějí pojistné v nižších částkách. Nově jim bude umožněno spojení (slučování) a mohou si stanovit svého zástupce.
Nyní, těsně před uplynutím lhůty pro projednání návrhu se objevil pozměňovací návrh z pera poslance Kaňkovského (KDU-ČSL), který by přinesl do celého procesu zásadní změny, jež by mohly systém zcela zásadně změnit a destabilizovat. Jeho podstatou je, že by VŠECHNY členy dozorčích rad a správních rad pojišťoven jmenovala poslanecká sněmovna z řad poslanců podle politického rozdělení.
Takový návrh není podle nás vůbec dobrý, a to z vícero důvodů.
Poslanci volení za jednotlivé volební obvody snadno mohou být v konfliktu zájmů mezi politickými prioritami k zdravotnickým zařízením ve svém obvodu a mezi povinností zdravotní pojišťovny k nákladové efektivitě.
Novela schválená vládou umožňuje zachovat stabilitu pojišťoven a dostatečný podíl správy i nadále zachovat i ve vztahu k těm, kteří se rozhodující měrou podílí na platbách pojistného. Převzetí řízení pojišťoven poslanci tento vyvážený systém zruší.
V rámci jednotlivých pojišťoven se také vytvořily specifické zdravotní programy pro velké skupiny pojištěnců různých profesí a současná angažovanost zaměstnavatelů umožňuje účinnou vazbu těchto programů na celkovou zaměstnaneckou politiku zaměstnavatelů.
Posledním – a asi nejzásadnějším – argumentem pro zachování vládní podoby novely zákona je to, že zaměstnanecké a oborové zdravotní pojišťovny vznikly z iniciativy velkých zaměstnavatelů nebo jejich sdružení a byly také svými zakladateli majetkově a organizačně dotovány. Dnešní i dřívější zaměstnanci těchto a dalších velkých zaměstnavatelů a jejich rodiny tvoří významnou část pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven. Přes veškeré změny legislativy se faktický vliv zakladatelů (žadatelů o zřízení) cestou významného podílu pojištěnců a významných odvodů pojistného dařilo udržet. Navrhovanou změnou poslance Kaňkovského, která nebyla na rozdíl od vládní novely se zaměstnavateli ani zástupci zaměstnanců nijak projednána by se veškeré dosavadní vazby mezi zakladateli a pojišťovnou nenávratně poškodily a pojišťovny by podléhaly pouze politickému vlivu poslanců a to dokonce i takových, kteří by vůbec nebyli pojištěnci dané pojišťovny. Současní řádně zvolení zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců sdružených v odborových svazech by pouhým rozhodnutím poslanců mohly být odvoláni a jejich volební mandát zrušen. Takové násilné řešení přitom nezvolil ani ústavní soud při svém rozhodnutí.
Bylo by velmi špatné, pokud by řešení nálezu ústavního soudu mělo vést k takovým úpravám zákona, které by snadno mohly být ještě více napadnutelné.
23.12.2019
autor:
