Pozornosti médií se většinou těší doporučení mezinárodních organizací týkající se zdravotnictví jako celku, např. v oblasti spoluúčasti pacientů či organizace péče. V nedávné studii se však OECD věnovalo také regionálním rozdílům v České republice. Její závěry jsou zajimavé také z toho důvodu, že nepodporují výroky některých politiků o nedostupnosti péče v tom či onom kraji, kterými zdůvodňují žádosti o mnohamiliardové dotace.

Česká republika/ilustrační obrázek

Autoři z OECD si zvolili za ukazatel zdraví  (health outcomes) průměrnou očekávanou délku života, kterou porovnávali napříč necelými osmi desítkami okresů ČR. Provedli pak faktorovou analýzu na základě dostupných  dat, u kterých je možno uvažovat o vlivu na zdraví. Délka dožití v závislosti na konkrétním okrese se v naší republice pohybuje mezi 75 až 80 lety.

Analýza došla k závěrům, že ukazatele dostupnosti péče mají jen slabý vztah k délce dožití. Braly se v úvahu údaje, jako např. počet lékařů či počet lůžek na 1000 obyvatel. Slabý či žádný vztah k délce průměrného života se objevil také u ukazatelů urbanizace (hustota zalidnění, kriminalita) a překvapivě též u indikátorů znečištění životního prostředí. Naopak nepřekvapivě ovlivňuje délku života spotřeba alkoholu a s tím spojené nemoci, zvláště u mužů.

Za hlavní faktor ovšem autoři z OECD označili „socioekonomickou deprivaci“, kam řadí nezaměstnanost, sociální vyloučení či závislost na hazardu. Zmíněné sociální a ekonomické vlivy mohou způsobit rozdíl v délce života přes 4 roky. Myšleno průměrný „okresní“ věk dožití. Velkou roli hraje i stupeň dosaženého vzdělání. Autoři ovšem uvádí, že studie nepodchytila kvalitu zdravotní péče, což může představovat významný vliv. Není se čemu divit, samo české ministerstvo zdravotnictví přiznává, že robustní ukazatele kvality nejsou k dispozici a chtělo by to změnit.

Ačkoli můžeme s výše uvedenými výsledky v některých aspektech polemizovat, je dobré se se studií seznámit a zamyslet se nad ní. Měli by to především učinit političtí představitelé na úrovni místních samospráv, kteří se předhánějí, především před volbami, sliby o nákupech nákladných přístrojů či stavbou nových drahých pavilonů nemocnic. Možná onen zakopaný pes regionálních nerovností leží jinde.

4.9.2018

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů