Po druhé, když se dítě pojmenované Connor narodilo poté, co genomy dalších 13ti rodičovských embryí absolvovaly v oxfordské laboratoři analýzu DNA pomocí techniky nové generace. Pouze u tří embryí byl nalezen správný počet chromozomů a jedno z těchto „normálních“ bylo pak implantováno do matky. Tento nový postup, daný zejména výrazným úsporám na testování DNA, snížil hned dvě věci – náklady i případný žal…

Z těchto dvou uvedených příkladů vyplývá, že snižování nákladů a růst produktivity jsou příčinou převážné většiny inovativních postupů. A medicína není v tomto ohledu výjimkou. Inovace vždy snižují cenu lékařských zákroků, což bude v budoucnu, díky biologickým a informačním technologiím, stále výrazněji pokračovat.

Kde se tedy bere neustálé zvyšování nákladů na zdravotní péči? Odpověď částečně spočívá v tzv. „Jevonsově paradoxu“, pojmenované podle viktoriánského ekonoma Stanleyho Jevonse. Inovace umožňující nové zákroky a tím zvyšují zároveň poptávku po nich. Oplodnění „in vitro“ je toho dobrým příkladem: před 35ti lety se neplodnost neléčila, takže zdravotní náklady na ni byly nula.

Ekonom Don Boudreaux před nedávnem sumarizoval některé z položek zdravotní péče, které obecně v 80. letech nebyly dostupné a nyní na ně prostředky jsou: léky na snížení hladiny cholesterolu, Prozac, cyklosporin, laserové operace očí, umělé srdce, snímkování pomocí magnetické rezonance, Viagra, kontaktní čočky na jedno použití, laparoskopie nebo třeba tzv. pilulka „den poté“. Jako příklad, kdy snížení nákladů zvyšuje poptávku a tím přináší větší objem utracených peněz, mohou sloužit generika. 

Před pár lety by se nikomu ani nesnilo, že by se mohl dočíst o virových genech, které jsou ještě po letech schopny určit proběhlé infekční onemocnění. To vše bude během příštího desetiletí samozřejmostí, zejména v „k testům vstřícných“ USA,. Pokud místo lékařova doporučení „vezměte si aspirin a pokud se vám přitíží, zavolejte mi“ pošlete vzorek své DNA na laboratorní analýzu, ze které bude rezultovat medikace, povede to i k zvýšení nákladů.

Takto se dá uvažovat díky pádu cen testů DNA, navíc v kombinaci se snižováním nákladů na výpočetní výkon počítačů v posledních desetiletích. První kompletní testy lidské genetické sekvence proběhly před deseti lety a náklady se vyšplhaly na desítky miliard korun. Během pár let se cena testů snížila na desítky milionů a dnes je cena takového testu několik desítek tisíc korun. Na dohled je doba, kdy se bude počítat v jednotkách tisíc. Cena za testování několika jednotlivých genetických mutací je pak samozřejmě mnohem nižší, než kompletní test genetické sekvence. Snížení ceny genetické analýzy pak logicky vede k jejímu většímu rozšíření. Před tím, než vám lékař předepíše nějaký lék, bude pro něj mnohem lepší ověřit si, zda vaše DNA není zatížena nějakou mutací, která by snížila schopnost léku či jej činila pro váš organismus dokonce škodlivým.

A nejsou to pouze biotechnologie, které stále zlevňují. Například operace šedého zákalu probíhají nyní desetkrát rychleji než v minulosti a to je tak dělá levnějšími a přístupnějšími i pro pacienty z rozvojových zemí. Indická společnost Aurolab, vyrábějící intraokulární čočky pro pacienty se šedým zákalem, snížila postupně jejich cenu z několika stovek dolarů na současné 2 dolary. Zakladatel této společnosti David Green v současnosti pracuje na rozvoji technologie, která, pomocí Bluetooth ve vašem mobilním telefonu, může napomáhat lidem s postižením sluchu. Jeho cílem je tak, cenově dostupně,  pomáhat sluchově postiženým pacientům v chudších zemích. 

Profesor ortopedické chirurgie Justin Cobb z londýnské Imperial College využívá 3D tiskárny pro výrobu specifických chirurgických nástrojů a implantátů. Takto byl následně schopen s lepšími výsledky a nižší cenou zákroku o polovinu zkrátit čas nutný k operativnímu rozříznutí kosti. Chirurg je tak schopen provést sken vašeho kolene, vytvořit jeho virtuální obraz a následně na jeho základě na 3D tiskárně nakreslit a vytisknout operační nástroje tak, aby potřebný řez přesně odpovídal použitému implantátu. Tento postup, navíc v kombinaci s kvalitnější lokální anestezií, je tak například v USA už nyní cenově dostupnější než klasický zákrok a následná několikadenní hospitalizace na specializované klinice.

Další problém, související s náklady na zdravotní péči, má i jiné „ohnisko infekce“ – „Baumolovu chorobu nákladů“. Ekonom William Baumol před lety definoval problém, spočívající v klesajících nákladech v jednom segmentu a jejich následného zvýšení v segmentu jiném. Pokud se zvyšují produkční náklady, pak, což vyhovuje odborům,  roste mzda v rámci služeb, aniž by zvýšená mzda odpovídala produktivitě práce. Odborové organizace ve zdravotnictví a sociální péči pak obhajují zvyšující se mzdy právě zvýšenými náklady.

Novinářka Camilla Cavendishová, někdejší komentátorka Times, sepsala pro britskou vládu tento týden zprávu obhajující povinné kurzy pro pomocný lékařský personál. Což je bezesporu dobrá věc, ale pravděpodobně ke snížení nákladů nepovede. Se zvyšujícím se věkem dožití se, jako jeden ze základních požadavků péče, zvyšuje a stává se důležitější, „pečovatelská péče“. A tady už produktivita svůj strop přerůst nemůže. Je zde tolik starých lidí a za hodinu jich jeden člověk stihne „umýt a nakrmit“ pouze určitý počet.

Je docela dobře možné, že zvyšující se tempo technologického rozvoje srazí léčebné náklady tak rychle a v takovém měřítku, že se výdaje na zdravotní péči stanou stále menší částí domácího rozpočtu. Je ale čím dál víc pravděpodobné, že třebaže rozvoj inovací široce rozšíří možné způsoby léčby, povede to ke stále větším politickým výzvám k „přídělům lékařské péče“, ať už pomocí cen a spoluúčasti, úpravami postupů léčby či prodlužováním pořadníků. 

(autor řady provokativních knih o evoluci, genetice a společnosti, kterých se prodalo několik miliónů výtisků, byly přeloženy do více než třiceti jazyků a obdržely řadu ocenění)

Sloupek Matta Ridleyho z The Times, článek přeložen z autorova blogu