Kvůli pandemii koronaviru nemohli lékaři za poslední dva roky provést více než 7 tisíc nočních monitorací spánku. Ty jsou přitom základní metodou, jak zjistit, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. Léčbu k odstranění dechové zástavy (apnoe), která s poruchami spánku často souvisí, tak ze stejného důvodu nepodstoupilo asi 5 tisíc pacientů.
V počátcích covidové pandemie došlo k pozastavení činnosti spánkových laboratoří, řada z nich se změnila na covidová oddělení, lékaři pracovali, kde jich bylo třeba. Některá spánková pracoviště později fungovala alespoň částečně, jiná byla kompletně uzavřena. Omezením činnosti spánkových pracovišť nedostalo péči asi 20 % nemocných.
Tuto „díru“ nepodaří zaplnit ani v budoucnu. Kapacita pracovišť, které se léčbě spánku věnují, je totiž zcela zaplněna a nové laboratoře v tuzemsku nevznikají. Čekací doba na monitoraci spánku a následnou léčbu je nyní až jeden rok. Usilujeme o vznik dalších pracovišť, a to především v oblastech, kde zatím žádná nejsou, jako je například Karlovarský kraj.
Lidem, kteří trpí poruchami dýchání ve spánku a nedostanou včasnou léčbu, hrozí v budoucnu zhoršení či rozvoj celé řady onemocnění, jako je např. cukrovka, deprese, vysoký tlak či infarkt. Alespoň lehkou poruchou dýchání ve spánku trpí každý druhý Čech. Nejčastější je spánková apnoe, která trápí přibližně 20 % mužů a 10 % žen.
Typickým pacientem je muž ve středním věku s nadváhou. Lékaře obvykle vyhledá na popud manželky, kterou znepokojilo partnerovo chrápání a výpadky dechu. Apnoe nepříznivě ovlivňuje obezita a ani tady nám covidová pandemie nepomohla. Řada pacientů v tomto období přibrala, a jejich stav se tak ještě zhoršil.
13.5.2022autor: doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno
