Vítám nově přijatou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se nejen o nejvýraznější změnu zdravotnické legislativy za posledních mnoho let, ale zároveň o jednu z nejprogresivnějších legislativ v rámci celé EU. Díky přijetí novely se od nového roku pacienti dostanou k léčivům na vzácná onemocnění obdobně jako k ostatním, tj. standardní cestou, snáze a především dříve. Na rozhodování o jejich vstupu do zdravotnického systému se navíc budou sami podílet.

V ČR žije více než 600 tisíc pacientů, kteří trpí některou z osmi tisíc vzácných nemocí. Pro léčbu některých z nich existují vysoce inovativní a finančně nákladné léky, tzv. orphan drugs. Jejich dostupnost však byla v minulosti pro české pacienty komplikovaná a omezená. 

Vzhledem k malému počtu pacientů a neexistenci legislativního ukotvení léčiv na vzácná onemocnění vstupovaly tyto přípravky do systému úhrad za nestandardních podmínek. Léčivé přípravky mohly získat úhradu ze zdravotního pojištění víceméně jen dvěma způsoby. Buď se pokusit získat statut tzv. vysoce inovativního léčivého přípravku (VILP), který umožňoval dočasnou úhradu, anebo musel pacient či jeho ošetřující lékař využít § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a domáhat se u zdravotní pojišťovny výjimečné úhrady léčiva jako jediného možného způsobu terapie. 

Přelomová vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, největší zdravotnická novela za posledních 13 let, zásadně zlepšuje dostupnost nejmodernějších léků a léků na vzácná onemocnění, pro která stanoví standardizovaný vstup do systému cen a úhrad. Pokud bude léčivo schváleno a zařazeno do českého systému úhrad ze zdravotního pojištění, mají pacienti vyhráno. Lék pro ně bude dostupný bez zbytečného odkladu tak dlouho, dokud bude potřeba. Individuální žádosti přes zdravotní pojišťovny tak odpadají. 

Novela také umožňuje pacientům a odborným společnostem účastnit se rozhodování o vstupu nových léčiv na vzácná onemocnění prostřednictvím nového poradního orgánu při Ministerstvu zdravotnictví ČR, tzv. Ministerské komise. Ukazuje se, že se můžeme srovnat s některými západními zeměmi Evropy v přístupu k inovacím, a dokonce můžeme udávat trendy ve spolupráci s pacientskou i odbornou veřejností, které se u nás stávají součástí rozhodovacích procesů. Věřím, že je to prvním krokem, aby se podobné paradigma rozšiřovalo do dalších agend nejen v souvislosti s úhradami zdravotní péče.

29.9.2021

autor: Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Další články

Na přehled všech komentářů