Pan ministr Babiš sepsal desatero důvodů (LN, 4.9.t.r.) proč musí být povinně pro všechny zavedeno elektronické kontrolní hlášení DPH, jako reakci na odmítavé stanovisko Hospodářské komory. Hlavním argumentem ministra financí pro zavedení tohoto opatření je lepší výběr této daně a tedy i perspektivní snížení daní pro nás pro všechny. Po vzoru pana ministra předkládám ke zvážení jiné desatero, které se týká také jedné elektronizace – a sice povinného elektronického předepisování léků.

ilustrační foto

To mělo, oproti elektronickému hlášení DPH, výhodu v tom, že už bylo v zákoně obsaženo a mělo platit od ledna příštího roku. Mělo, ale nebude! Postavila se proti němu jiná mocná organizace, a sice Lékařská komora.  Protože je mocná i vlivná, a její případný hněv děsí i politiky, došlo k dohodě poslanců a ministerstva zdravotnictví na odkladu této povinnosti o tři roky. Tři roky by se mohly zdát málo, pokud ovšem nevezmeme v potaz, že už tu budou jiní poslanci a také pravděpodobně jiná vláda. Proto se zdá tento odklad jako odklad na nekonečno.

Je zarážející, jak často se k tomuto tématu vyjadřují lékaři a jak málo pacienti, či jejich zástupci. Je příznačné, jak hodně se argumentuje údajnými negativy pro předepisující lékaře (nemají on- line připojení, nemají PC, jsou přetíženi administrativou) a jak málo se mluví o benefitech, které by e-Recept přinesl pacientům. V následujících bodech je desatero přínosů pro pacienta jednak jako konzumenta zdravotních služeb, jednak jako toho, kdo si platí zdravotní pojištění (a daně), a je často překvapen, co se s jeho penězi v systému veřejného zdravotnictví děje.

  1. E-Recept je součástí celého systému elektronického zdravotnictví, které by mělo  vnášet pořádek do dat a umožnit všem jeho účastníkům sdílení klinických informací, a to nejen o lécích pacienta.  Tyto informace by pak mohla sdílet všechna zdravotnická zařízení, která o pacienta pečují, včetně např. záchranné služby, která by pak mohla se znalostí zdravotního stavu postupovat v krizových situacích záchrany zdraví a života rychleji a efektivněji. Notoricky se opakující obavy o bezpečnost citlivých dat nejsou podle mého na místě, protože již existují ochranné mechanismy, které zneužití minimalizují.  Ostatně své peníze elektronickému bankovnictví také svěřuje většina z nás a na sociálních sítích toho o sobě napovídáme tolik, že se často jeden diví.
  2. E-preskripce je klíčový nástroj pro účelnou farmakoterapii a podporu pro rozhodování lékařů. Sdílení klinických informací umožní lékaři předepisovat léky se znalostí preskripce od jeho kolegů a vyhnout se tak duplicitám, nebezpečným kombinacím či kontraindikacím. Účelná farmakoterapie vede téměř vždy ke snížení počtu léků, které pacient užívá.
  3. Všechny státy, které ji povinně zavedly, ušetřily náklady za léky a následně na zdravotní péči, a to zejména v segmentu chronických onemocnění.
  4. E-Recept chrání a informuje pacienty i lékaře. Elektronický předpis nejde špatně vyplnit ani chybně vydat, jsou na něm všechny informace, které potřebuje pacient, lékař i lékárník.
  5. Přináší validní a ověřitelná data systému zdravotního pojištění a přispívá tak ke zvýšení jeho efektivity klinické i finanční.
  6. E-recepty již v praxi fungují a k 31.7, t.r. jich bylo, od jejich spuštění v roce 2011, vydáno více jak 1 mil v celkové hodnotě přesahující 785 mil. Kč.
  7. E-recept přináší administrativní úlevy a šetří čas lékaře i pacienta, i když oponenti se nás snaží přesvědčit o opaku.
  8. Nehrozí jeho padělání či záměna.
  9. Posílí roli pacienta a jeho informovanost o předepsaných lécích a tím zvýší jeho ochotu spolupracovat a podílet se na léčbě.
  10. E-recept bude v EU brzy běžný, nemůžeme za Evropou zaostávat. Elektronizace je v Evropě trendem budoucnosti, směrnice o přeshraniční zdravotní péči předpokládá, že pacienti mohou za zdravotními službami cestovat, a proto je nezbytné propojit informace od lékaře jedné země do jiné, třeba na opačném konci Evropy a jak jinak než elektronicky! Jednou z nejdůležitějších informací je právě ta, která se týká léků.

Z uvedeného vyplývá, že největší přínos má elektronická preskripce (za předpokladu plného využití všech modalit) právě pro bezpečnost pacienta. To by měl být ve všech diskuzích hlavní argument, který můžeme podat také v podobě dat vypovídajících o tom, jak to vypadá, když předepisování léků není bezpečné. Pokud bychom přenesli výsledky některých zahraničních studiích hovořících o nežádoucích účincích léků (např. UK, studie Pirmohamed, 2004) teoreticky na české podmínky (Suchopár, seminář Občan, 2014), chybné preskripce představují téměř 39 tisíc zbytečných hospitalizací a 148 zbytečných úmrtí ročně. Vrátíme-li se k panu Babišovi a jeho desateru, přesvědčujícím o nutnosti povinné elektronizace DPH, je třeba konstatovat, že zatímco v případě DPH jde „jen“ o hodně peněz, v případě elektronické preskripce jde o zdraví a životy. Co je víc, páni politici?

30.10.2014

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů