Podle aktuálních prognóz má být rok 2016 poměrně příznivý. Hospodářský růst by měl zajistit slušný příliv prostředků do českého zdravotnictví. Ty budou směřovat především do platů pracovníků ve zdravotnictví a na moderní a drahou centrovou léčbu vážných onemocnění.
Podle zástupců lékařských odborů i komory však slíbené zvýšení platových tarifů a mezd o 5 % nepřesvědčí lékaře a sestry, aby neodcházeli do zahraničí, či do jiných oborů. Jimi požadované navýšení o 10 % ovšem překračuje možnosti systému veřejného zdravotního pojištění. Ani slušný hospodářský růst, ani vyšší dotace ze státního rozpočtu další čtyři miliardy nepřinesou. Ty naopak chybějí kvůli zrušení regulačních poplatků a jejich obnovení se nechystá.
Dalším důvodem odchodu především mladých lékařů je komplikovaný systém postgraduálního vzdělávání. Tento problém u lékařů, ale i nelékařských pracovníků mají řešit novely příslušných zákonů. Cílem je, aby čerství absolventi získali co nejrychleji specializační vzdělání a aby mezi jednotlivými obory fungovala větší propustnost.
Specializace je sice dobrá věc, ale pokud dosáhne extrému, může se stát, že některé obory trpí nedostatkem lékařů, jiné nadbytkem, přechody mezi obory jsou téměř nemožné a problém nedostatku nelze příliš operativně řešit. Snad se tedy v roce 2016 dlouho očekávané novely zákonů dočkají přijetí.
Naopak příští rok patrně pohřbí jeden z nejdůležitějších vládních slibů v oblasti zdravotnictví – vytvoření nové kategorie neziskových nemocnic. Návrh ministra Němečka je kritizován ze všech směrů, od koaličních partnerů, přes odbory i zaměstnavatele, až po opozici. Sešly se k němu stovky zásadních připomínek. Ty se týkají především diskriminace jiných forem nemocnic, omezování pravomoci zdravotních pojišťoven nebo pravidel zadlužování nemocnic.
Co se týče úhrad pojišťoven nemocnicím, ani v roce 2016 nebude plně využit systém DRG – platby za diagnózu. Jeho „restart“ nabyde účinnosti nejdříve v roce 2017. Cílem je přejít na skutečně spravedlivý systém plateb za péči, který odstraní historicky dané a neodůvodněné rozdíly v úhradách. Nemělo by se tak již stávat, že dvě nemocnice stejného typu dostanou za stejnou operaci různě vysoké platby. Systém by měl také motivovat nemocnice, aby léčily efektivně a neprováděly zbytečné výkony. Obdobně se bude v roce 2016 připravovat potřebná změna přerozdělení pojistného tak, aby chroničtí nemocní pacienty nebyli pro pojišťovny „ztrátoví“.
Další evergreen českého zdravotnictví – reforma psychiatrické péče – se snad v roce 2016 dočká prvních hmatatelných výsledků. Měla by začít vznikat Centra duševního zdraví, která budou s psychicky nemocnými dlouhodobě pracovat. Budou poskytovat komplexní zdravotně-sociální péči tak, aby se lidé s psychickými poruchami mohli lépe a rychleji začlenit do běžného života. Péče by se měla pokud možno přiblížit domovu těchto lidí, aniž by museli být zavření v léčebných ústavech.
Na závěr zdůrazněme, že dobrá kondice české ekonomiky má dva protichůdné důsledky. O prvním jsme se zmiňovali výše, rostou platy, nemocnice se dostávají ze ztrát, lze přidávat do všech segmentů zdravotnictví. Na druhou stranu, oslabuje se motivace řešit dlouhodobé a zásadní problémy českého zdravotnictví. Např. nízkou spoluúčast, naddimenzovanou síť poskytovatelů akutní lůžkové péče či vstup drahých technologií a stárnutí populace. Nic takového nelze předpokládat už jen proto, že nás v roce 2016 čekají krajské volby.
29.12.2015autor: