První rok ministra zdravotnictví Vojtěcha ve mně budí více negativních než pozitivních pocitů – snahu v některých oblastech upřít nelze, provedení ale často pokulhává. Jako příklad uvádím ne úplně nadšeně akceptované elektronické recepty, kdy jde o zásadní pokrok v systému, který ale nebyl na zavedení úplně připravený. Například s e-recepty úzce související e-neschopenky dosud v platnosti nejsou.
Za klíčový úkol, který si ministr sám před volbami uložil, pokládám zahájení prací na hodnocení kvality poskytované péče. Je to naprosto nezbytné moderní řešení komplexních problémů zdravotní péče, protože české zdravotnictví potřebuje reformu. Klíčové ekonomické závěry, které jsou pro její provedení nezbytné, budeme schopni získat právě ze závěrů takového hodnocení.
Bylo by možné vyjmenovat celou řadu zákonných a podzákonných norem, které byly schváleny a které svědčí o tom, že ministr Vojtěch se s problematikou zdravotnictví postupně velmi podrobně seznamuje a se svým týmem hledá řešení.
Bohužel, z jeho před volbami prezentované koncepce zcela zmizela problematika změny systému pojištění ve smyslu zavedení nadstandardního a individuálního pojištění „šitého na míru“. Bez řešení obecné problematiky pojištění se nemáme šanci posunout dopředu od dnes již staletého bismarckovského pojištění a prostředky na objem a kvalitu poskytované péče budou čím dál tím více chybět. Rovněž problematika koncepce nového moderního začlenění nelékařských povolání do systému léčebné péče, spolu se změnou náplně a systému vzdělávaní je stále neřešena.
Sumárně tedy možno říci, že současné ministerstvo řeší poměrně úspěšně krátkodobé nutné změny našeho zdravotnictví, ale bohužel nevidím snahu o realizaci kroků, které by predikovaly další vývoj ekonomiky a další rychlý vývoj v oblasti zdravotnictví, nejen v oblasti technických inovací ale i v oblasti nutných změn v personální kvalifikaci zdravotníků a změn ve struktuře nemocnosti v budoucích letech včetně věkové problematiky, která se týká pacientů i zdravotníků. Bez predikce budoucího vývoje budeme pouze zkoušet lišku chytit za ocas, ale nechytíme ji.
To, co bych chtěl současnému ministrovi rovněž připomenout, je fakt, že zdravotnictví je velká politika, ale nesmí se s ním jako s politikou zacházet. To platí mimochodem i pro výběrová řízení na obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví, třeba jako v případě Fakultní nemocnice v Ostravě.
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., poslanec, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR
30.1.2019autor:
