Chronické žilní onemocnění trápí 70 % obyvatel České republiky nad 40 let, nevyhýbá se však ani mladým. Počáteční stádium zůstává často neléčeno, protože příznaky podceňujeme a oddalujeme návštěvu lékaře. Onemocnění pak pomalu postupuje a mohou se objevit větší či menší křečové žíly, otoky, kožní změny nebo dokonce otevřené bércové vředy. Nejvhodnější prevencí je přitom zachycení nemoci co nejdříve. Na to všechno jsme se ptali MUDr. Roberta Vlachovského, Ph.D. z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Koho nejčastěji postihuje chronické žilní onemocnění?
Chronické žilní onemocnění trápí obě pohlaví, ženy jsou však postiženy až dvakrát častěji než muži, a to především díky ženský hormonům a změnám během těhotenství. Výskyt onemocnění stoupá také s věkem – celosvětově se některé příznaky onemocnění vyskytují dle posledních studií až u 60 % populace nad 50 let.
Jak nejlépe je možné mu předcházet, jakých aktivit je nutné se vyvarovat?
Prevence vzniku křečových žil je prakticky nemožná, hlavní vliv má genetická dispozice a hormonální vlivy. Částečně je možné zmírnit obtíže venofarmaky a nošením kompresních punčoch. Z dalších doporučení je vhodný dostatek tekutin, dodržování správné životosprávy, omezit dlouhodobé stání a sezení, střídavé sprchování končetin studenou a teplou vodou, a některé cviky, které odkrvují přetížené nohy a posilují svalově-žilní pumpu nenásilným způsobem. Žádoucí je pravidelná fyzická aktivita – turistika, jízda na kole, tanec, plavání. Nedoporučuje se dlouhodobý pobyt v teplém prostředí (např. sauna) a chůze v obuvi s vysokými podpatky.
Jak poznáme, že trpíme chronickým žilním onemocněním?
Mezi první projevy žilního onemocnění patří pocity těžkých a unavených nohou, ale i pocit pálení, brnění až bolestí v průběhu viditelně rozšířených žil. Potíže se zhoršují během dne, maxima dosahují navečer a v letních měsících. Příznaky lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, zatímco dlouhodobým stáním nebo sezením se tyto příznaky obvykle zhoršují. Zlepšení také přináší chlad a komprese. Na bércích se mohou objevovat nejen otoky, ale také tmavé zbarvení kožního krytu (hyperpigmentace), ekzémy a v pokročilých případech žilní nedostatečnosti i bércové vředy.
Co bychom po tomto zjištění měli udělat?
Co nejdříve navštívit svého praktického lékaře, který odešle pacienta k odborníkovi (angiologovi, flebologovi nebochirurgovi), který provede ultrazvukové vyšetření a následně navrhne léčbu. Začíná se konzervativně – kompresní léčbou a venofarmaky na předpis, případně rovnou doporučí vhodnou operační léčbu (klasickou operaci nebo nějakou miniinvazívnímetodu – laser, radiofrekvence, žilní lepidlo).
21.5.2019
