Na aktuální problémy v regionálním zdravotnictví jsme se ptali radní Plzeňského kraje, Mileny Stárkové, která má v gesci právě oblast zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví deklaruje, že dohody zdravotních pojišťoven s nemocnicemi, které byly vtěleny do úhradové vyhlášky, přinesou dostatečné zvýšení úhrad, aby nemocnice měly prostředky navíc na vládou slíbené zvýšení platů a mezd ve zdravotnictví v roce 2019. Odpovídá tomu současná situace ve vašich krajských nemocnicích?
Plzeňský kraj všechny čtyři akutní nemocnice podporuje formou dotace na Služby obecného hospodářského zájmu. Rok od roku narůstá rozdíl mezi platy v přímo řízených nemocnicích Ministerstvem zdravotnictví a mzdami v ostatních nemocnicích (krajských, městských, soukromých). Snažíme se mzdy navyšovat tak, abychom zdravotníky v našich nemocnicích udrželi a zajistili tak péči i v okrajových částech regionu. Úhrady za stejné výkony máme ale trvale nižší (a zatím úhradová vyhláška na toto nereaguje). Bylo by velmi vhodné, aby vláda a MZdr. konečně dostali odvahu řešit spravedlivé úhrady za výkony, kde náklady na ně jsou všude stejné.
Došlo také ve vašich nemocnicích k růstu příplatků sester a dalších pracovníků ve směnném provozu u lůžka o 5000 Kč, resp. 2000 Kč měsíčně?
Příplatky jsme vyplatili. Každá nemocnice ale nemá stejnou strukturu péče. Tam, kde je vysoký podíl ambulancí, bylo vhodné odměnit sestřičky i na těchto pracovištích. Nemohli jsme zapomenout na staniční sestry a sanitáře. Nemocnice je tým lidí, kteří odvádějí týmovou práci. Nepovažuji za vhodné, aby jednotlivé platové (u nás mzdové) složky byly určovány v Praze u stolu. Má to být na šéfech nemocnic, komu a kolik přidají do peněženky.
Plzeňský region se vzhledem k blízkosti Německa potýká s velkým nedostatkem zdravotních sester. Jaká opatření kraj na řešení tohoto problému přijal a či připravuje?
Ke stabilizaci středního zdravotnického personálu jsme přijali řadu opatření. Nabízíme stipendijní programy, stabilizační příspěvky. Spolupracujeme se středními školami a ZČU Fakultou nelékařských studií na akcích, které přiblíží mladé generaci práci v malých nemocnicích. Propagujeme naše nemocnice, práci sestřiček a lékařů. Již několik let jsme zapojeni do projektu Ukrajina. To všechno ale nestačí. Zdravotnickému povolání chybí v současnosti prestiž, které kdysi mělo. A to je běh na dlouhou trať.
Jaká opatření by se podle Vás měla přijmout na celostátní úrovni?
