Zbytečné návštěvy u lékaře v Česku stojí podle praktických lékařů přibližně 20 miliard korun ročně. Čech navštíví lékaře v průměru jedenáctkrát za rok, Rakušan sedmkrát a Švéd třikrát. Pomohlo by posílení kompetencí praktických lékařů a rozšíření škály léků, které mohou předepisovat. V současné době je jich jen asi polovina. Novinářům to dnes řekli představitelé lékařů u příležitosti evropské konference praktických lékařů WONCA, kterou Praha hostí. V Česku je asi 6000 praktických lékařů.
Jedním z důsledků omezených kompetencí praktických lékařů je podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Svatopluka Býmy také to, že čeští pacienti chodí k lékaři častěji než obyvatelé jiných evropských zemí. „Pacienti jsou často zbytečně i s jednoznačnou diagnózou odesíláni ke specialistům, protože praktický lékař nemá dostatečné pravomoci, aby jim lék mohl předepsat,“ vysvětlil.
Dochází tak podle něho k situacím, kdy pacient putuje od praktického lékaře do ordinace specialisty a zase zpět pro recept na léky. „Pokud vyjdeme z průměru, že jeden kontakt s lékařem stojí v systému veřejného zdravotního pojištění zhruba 400 korun, pak by se při stejném počtu návštěv jako v Rakousku mohlo ušetřit přibližně 20 miliard korun,“ dodal Býma.
Praktičtí lékaři řeší asi 80 až 90 procent všech zdravotních problémů. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace WHO by mělo na jejich činnost být vyčleněno asi 15 procent rozpočtu na zdravotnictví. Ambulantní specialisté by měli pokrývat 15 procent péče se 45 procenty rozpočtu a fakultní nemocnice pět procent péče se 40 procenty.
V Česku jde více než 50 procent rozpočtu do nemocnic. Pro praktické lékaře bylo podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky vyčleněno dlouhodobě kolem šesti procent. Roste naopak jejich byrokratické zatížení. „Praktický lékař dnes vykonává práci, kterou by měl dělat státní úředník či posudkový lékař,“ dodal.
Praktičtí lékaři měli posílení kompetencí, navýšení počtu předepisovaných léků i zlepšení financování jejich práce přislíbeno ze strany ministerstva. Očekávají proto, zda se projeví v úhradové vyhlášce na příští rok.
Díky dohodě s předchozím ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) také loni na podzim odvolali chystané protesty a uzavření ordinací. Ministerstvo slíbilo dvouprocentní navýšení v letošní úhradové vyhlášce a další projednání posílení kompetencí zejména u předoperačních vyšetření. Se zdravotními pojišťovnami také mělo projednat revizi preskripčních omezení.
Podle údajů od tří největších zdravotních pojišťoven vycházelo v roce 2015 na jednu ordinaci praktického lékaře průměrně zhruba 1,8 milionu korun ročně. V přepočtu na měsíc to vychází na zhruba 150.000 korun. Podle Šonky ale až 75 procent padne na režijní a jiné povinné platby za nájem, energie, plat sestry, software, benzin či účetní.
29.6.2017zdroj: ČTK
