Masarykův onkologický ústav v Brně se svojí kvalitou zařadil mezi špičková onkologická centra, jaká jsou ve Velké Británii, Belgii či Nizozemí. Minulý týden totiž získal certifikát, který uděluje Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Završil tak akreditační proces, do kterého se zapojil v prosinci 2015. Nyní patří mezi 29 nejvýznamnějších evropských onkologických center, řekl médiím náměstek ředitele ústavu pro vědu, výzkum a výuku Marek Svoboda.
Brněnský ústav se tak zařadil například po bok Cambridge Cancer Centre v Anglii, Institutu Julese Bordeta v Bruselu, Netherlands Cancer Institute v Amsterdamu či dalších center v Lyonu, Paříži či Miláně.
„Akreditace znamená, že sdílíme standardy péče a kvality, jež OECI klade na instituce, které se v ní sdružují,“ řekl Svoboda. Standardy kvality se týkají šesti různých oblastí, jako je vedení a řízení centra, prevence, poskytování diagnostické a léčebné péče, oblast výzkumu, inovací a rozvoje, vzdělávání i spokojenost pacientů. Podle něj byl ústav výsledkem hodnocení příjemně překvapený.
Některé oblasti však OECI vyhodnotila jako nedostatečné. Jednalo se především o komplexní péči o pacienta a jeho rodinu i podílení se pacientů na fungování ústavu. „Náměty na zlepšení směřovaly k otázkám, jak se naši pacienti podílí na strategii našeho ústavu či jakým způsobem máme zajištěnou psychologickou pomoc pro děti našich pacientů. Myslím, že něco takového je v současném českém zdravotnickém systému poměrně problematické,“ komentoval výtky náměstek pro léčebně-preventivní péči Igor Kiss.
I přesto podle něj už v této oblasti ústav učinil některé kroky ke zlepšení, jako je nasmlouvání dětských psychologů či vytvoření pacientské rady, které ústav předkládá své závěry.
Certifikát ústav dostal na vědecké konferenci, jejímž předmětem byla mimo jiné také oblast takzvané personalizované onkologie směřující k danému pacientovi. „Je to hledání jakéhosi znaku, který je charakteristický pro danou diagnózu, daného pacienta i daný čas. S rostoucími znalostmi se zjišťuje, že rakovina není jedno onemocnění popsané konkrétními diagnózami tak, jak je známe z katalogizačních prostředků, se kterými v klinické praxi pracujeme,“ uvedl ředitel regionálního centra aplikované molekulární onkologie Dalibor Valík. Podle něj je možné říci, že každý pacient má jakési vlastní individuální vnitřní znaky, které lze do určité míry zobecnit.
28.6.2017zdroj: ČTK
