Zabýváte se naturopatií, co je to?

V zahraničí je naturopatie odborným oborem přírodní medicíny. Já jsem studovala na vysoké škole v Austrálii. Jednalo se o čtyřleté denní studium. Základy jsou velmi podobné medicíně, v prvních letech se klade důraz na to, aby měli studenti detailní znalosti lidského organismu včetně biochemických procesů. K tomuto základu se učíte o veškerých přírodních léčivech, která existují a jak je aplikovat při různých zdravotních problémech. Patří sem západní fytoterapie, tedy byliny. Existuje Materia Medica, do které patří zhruba 350 bylin, o kterých musíte vědět všechno včetně kontraindikací nebo dávkování. Pak je tu klinická nutriční medicína a výživa. Zde musíte znát a vědět, jak aplikovat všechny mikronutrienty což jsou vitamíny, minerály, stopové prvky a makronutrienty, tedy sacharidy, tuky, bílkoviny. Dále je nutná znalost veškerých nutričních a výživových směrů, typy stravování a to jakým způsobem působí na organismus, jejich výhody i rizika. Někteří naturopaté do své praxe zahrnují například také homeopatii, energetickou medicínu a další modality.

Jste tedy něco jako babka kořenářka?

:)))) Babka kořenářka s diplomem:-)

Kateřina Boesenberg

Kořenářky dědily znalosti a vycházely ze zkušeností. Jaký je rozdíl u naturopatie?

U naturopatie pracujeme nejen s empirickou znalostí dávných kultur, ale zároveň s klinickými výzkumy, které působení přírodních léčiv potvrzují, je to tzv. evidence based medicine. A i přestože se může zdát, že má naturopatie právě díky odbornosti a aplikaci blíž spíše k západní medicíně, mnoho léčebných prvků a postupů pochází například z ajurdvédy nebo tradiční čínské medicíny. Je to právě proto, že kombinujeme několik modalit.

V Čechách není naturopatie moc známá, čím si to vysvětlujete?

Naturopatie jako terapie v Čechách existuje, ale definice naturopatie jako taková, je zde podle mého názoru velmi volná. U nás se do ní bohužel schovává jakýkoliv alternativní způsob řešení zdravotních problémů, často i takový, který nemá s přírodní léčbou nic společného a který by jinde neuspěl. Ono totiž alternativní nutně neznamená přírodní..

Kdo jsou vaši klienti?

Různé věkové skupiny, od miminek až po seniory. Řešit se dá skoro všechno, akutní i chronické zdravotní problémy, imunita, gynekologie, hormony, migrény, alergie… Samozřejmě ne genetické vady, ale zde se můžeme snažit alespoň ulevit od některých projevů, které jsou s nimi spojeny, pokusit se zpomalit progresi. U složitých zdravotních problémů, jako jsou autoimunitní choroby či onkologické nemoci bohužel záruka není nikdy, ale pracujeme i s nimi a občas vyhráváme. Můžeme zmírnit i vedlejší účinky léků, které klient musí brát.

Jaký je proces, kterým klient u vás projde?

Vstupní sezení trvá zhruba dvě hodiny. Praktikuji model tzv. „funkční medicíny“. Funkční medicína se nedívá pouze na nálepku diagnózy, ale jde hluboko za ni. Hledáme disbalanci, biochemickou nerovnováhu, zajímají nás genetické predispozice. Ty jdou sice 14 generací nazpět, což asi nezjistíme, ale 2 generace nazpět ano a hodně napoví o rizikových faktorech. Také zdraví matky během těhotenství je velmi důležité. Dále je to místo a okolí, kde lidé žijí. Zde některé faktory ovlivnit můžete, některé ne. Třeba ovzduší ve městě neovlivníte. Neovlivníte kvalitu vody, ale už si jí můžete přefiltrovat. Můžete ovlivnit, co jíte. Dále hledáme spouštěče, kteří nemoc vyvolali. Zjistíme například, že ekzémy nebo nadváha začaly zhruba 6 měsíců poté, co byl klient na dovolené v Egyptě, kde měl silné průjmy. Je to taková detektivní práce. Následuje diagnostika, což je kombinace západních a východních metod. Pak klientovi na základě zjištěných informací vypracuji program, který by mu měl pomoci jeho zdravotní problém vyřešit. Cílem je vždy podpořit organismus tak, aby došlo ke kompletnímu uzdravení.

Kateřina Boesenberg

Setkala jste se někdy s určitým despektem, například od lékařů?

Ano, určitě, ze strany některých jsem se s despektem setkala. Ale už existuje okruh lékařů, se kterými lze spolupracovat a opravdu spolupracujeme. Spousta z nich však stále důvěru nemá. Na druhou stranu, když jsem se vrátila z Austrálie a viděla jsem, jak někteří v České republice alternativní medicínu praktikují, tak se lékařům vlastně ani nedivím. Když vám léčitel při nádoru na vaječnících řekne, abyste nepodstupovala ortodoxní léčbu, že to vyřeší bylinnými čaji. Paní měla dvě děti, 4 a 6 let, po půl roce pití čajů už nádor nebyl operovatelný. Nebo když přijde klientka s hypofunkcí štítné žlázy a nadváhou a zjistíme, že už 3 roky užívá na doporučení terapeuta chlorelu, která toto může způsobit. Někteří léčitelé také úplně odmítají západní medicínu a radí svým klientům, aby nepoužívali medikace od lékařů. To je podle mého názoru špatný přístup. Pokud budeme organismus vyčerpávat například opakovanými astmatickými záchvaty, nebo silnou bolestí jen proto, že nechceme brát „chemii“, tak docílit dobrého výsledku může být složité, protože tělo nemá sílu regenerovat se.

Já se snažím o určitou osvětu a rozvoj naturopatie, o odbornost a o spolupráci s lékaři. Otevíráme 3,5 leté studium, studují s námi nejen výživoví poradci, ale i lékaři a také lidé, které přírodní medicína prostě zajímá a chtějí ji používat pro své blízké. Používáme zahraniční model a jednáme s ministerstvem o získání akreditace.

Jaký je rozdíl mezi přírodní medicínou a klasickou. Proč si jednoduše nevzít prášek?

Naturopatie je především o prevenci, dobře funguje na chronické problémy, nicméně akutní se dají řešit také. Ale především jdeme vždy ke kořeni problému. Spolupráce s naturopatem trvá i několik let. To neznamená, že se vidíme denně, spíše jednou za dva, tři měsíce, postupně upravujeme program. Rozdíl je v hledání podstaty problému, dlouhodobý přístup při řešení a prevence.

Jakou roli hraje psychika člověka při léčení nemoci?
Nemoc je velké zatížení nejen pro tělo, ale i pro mysl. Negativní emoce jsou časté a lidské. Při zjištění nějaké závažné nemoci je to strach ze smrti, strach z bolesti, zlost, sebelítost. Lidé si pokládají otázky „Proč já?“ „Co jsem komu udělal?“ Mentální očista je velmi důležitá a je součástí celostního pohledu na nemoc. Pro někoho je to modlitba, pro jiného meditace, jóga, sebeodpuštění. Pomáhá zbavení se negativních emocí, způsob není důležitý.

Žila jste dlouho v cizině, máte tedy srovnání. Co dělají Češi špatně?

V zahraničí jsou Češi známí jako sportovci, atleti. Nemají problém se hýbat a dělají to rádi. Ale už i to se pomalu mění, obezita vzrůstá a také roste počet civilizačních chorob. Strava toto vše ovlivňuje. Dobrým příkladem jsou třeba obědy. Většina lidí místo toho, aby si uvařili nebo koupili zdravý oběd, jdou raději na „hotovku.“ Argument, že zdravá strava je dražší, byl již vyvrácen a opak je pravdou. Někteří lidé prostě nechtějí měnit své stravovací návyky. Jejich tělo je zvyklé na tuk, cukr a vyžaduje ho. Do určité míry je to lenost. Na druhou stranu se spousta lidí snaží hlídat si to, co jedí a na jejich organismu je to vidět. Dále máme velice uspěchanou dobu, extrémně dlouhou pracovní dobu a chybí nám mentální odpočinek. To je pro organismus velmi vyčerpávající. Ale nemyslím, že toto je problém pouze v Čechách, s tímto problémem bojuje většina zemí ve světě.

Kateřina Boesenberg

Nyní je strašně moderní raw food. Není to také extrém?

Ano, je to extrém. Samozřejmě zdravá strava to je, ale není pro každého. Hlavním problémem jakýchkoliv stravovacích směrů je velmi často jejich nesprávné dodržování a nedostatečná znalost všech pro a proti. Syrová strava má v sobě „antinutrienty“, pokud lidé neví co s nimi, mohou si škodit. A některé živiny získáme pouze po tepelné úpravě. Mám několik klientů, kteří mají ze syrové stravy úplně rozhozené zažívání, začali se u nich objevovat alergické projevy, bolestivá menstruace apod. Napravuje se to postupně a pomalu. Třeba i rok. A také si spousta lidí plete stravovací směry jako je raw, bezlepková strava nebo paleo s redukční dietou. Tyto směry nebyly vyvinuté jako redukční diety, ale k úplně jiným účelům. Například princip raw food byl vyvinut ve Švýcarsku jako prostředek k léčení některých forem rakoviny a používá se na omezenou dobu. Jde zde hlavně o odlehčení organismu a snížení počtu použitých metylačních skupin, jejichž nadměrné vyčerpávání hraje v onkologických onemocněních důležitou roli.

Obecně řečeno, část naší stravy bychom určitě měli v syrovém stavu přijímat. Pro zdravého člověka se předpokládá ideální proporce syrové a vařené stravy zhruba 2:1. Samozřejmě je také třeba brát v potaz klima, ve kterém žijeme a další faktory. V zimě to tedy bude spíše 1:2. Pokud však budeme jíst převážně tepelně zpracované potraviny, tak náš organizmus zbytečně zatěžujeme. Pak ještě záleží na typu tepelné úpravy. Je to velké téma, faktorů, které zde hrají roli je mnoho.

Co je pro Vás nejlepší relaxace?

Ráda čtu, cvičím jógu, a když mám čas, tak procházky. Buď v parku, nebo v lese. Strašně ráda chodím na houby, mám kolem sebe ráda zelené ticho.

2.3.2015

Text: Jana Jabůrková
Foto: Jana Jabůrková, Jiří Turek


Další články

Na přehled všech rozhovorů