Doposud se v České republice používal pojem „telemedicína“ bez jednotného vymezení. To vedlo mimo jiné tomu, že se za „telemedicínu“ považovaly i služby, které s ní neměly nic společného. Nebo naopak. Také z toho důvodu se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že je nutná právní definice tohoto pojmu.
V nově připravené novele zákona o zdravotních službách, kterou má redakce portálu OZdravotnictvi.cz k dispozici, je přímo uvedeno, co se rozumí telemedicínou. Jsou to „zdravotní služby, které mohou být poskytovány na dálku za použití telekomunikačních a informačních technologií.“ Tyto služby lze za určitých podmínek poskytovat i mimo zdravotnická zařízení, např. zdravotnický prostředek měří pacientovi v domácím prostředí tlak a naměřené hodnoty automaticky odesílá lékaři.
Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že podrobnosti stanoví jeho speciální vyhláška, která se zaměří na technické vlastnosti používaných komunikačních technologií. Především jde o ochranu osobních údajů pacienta. Ten proto bude muset odsouhlasit nahrávání dálkové komunikace s lékařem. Zároveň by mělo dojít k jeho jednoznačné identifikaci a komunikační kanál bude muset být šifrovaný.
Definice telemedicíny není samoúčelná. Její důležitost roste pro zdravotní pojišťovny, které potřebují vodítko, jaké zdravotní služby mohou platit ze svého rozpočtu. A pacienti chtějí vědět, co za služby budou mít plně uhrazené pojišťovnou a nebudou za ně muset připlácet.
30.12.2022zdroj: Ozdravotnictví.cz