Počet ordinací dětských praktických lékařů dlouhodobě klesá. Mezi roky 2004 až 2019 jich podle datÚstavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ubylo o více než 13 procent, novější data i kvůli epidemii covidu-19 k dispozici nejsou. Dětí do 17 let, o které se lékaři starají, ale podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za stejnou dobu přibyly desítky tisíc. Od roku 2013 jejich počet znovu stoupá. Odpovědnost za to, že lidé pro své dítě praktického lékaře seženou, mají zdravotní pojišťovny. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je v ČR největší a pokrývá kolem 59 procent populace, v polovině prosince uvedla, že jí chybí 68 dětských lékařů. Pediatr musí být podle zákona dostupný do 35 minut od bydliště dítěte.
Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je Česko podle dat Eurostatu při přepočtu lékařů na počet obyvatel na 17. místě z 27 zemí.
Poslední data o počtech ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) publikoval ÚZIS ve Zdravotnické ročence v roce 2019. Ordinací bylo 1835, lékaři v nich vykázali zhruba 9,9 milionu vyšetření, téměř čtvrtinu z nich tvořily preventivní prohlídky. Pro srovnání o 15 let dříve bylo ordinací přes 2100 a jimi vykázaných vyšetření téměř 15 milionů. Dětí do 17 let bylo v roce 2004 zhruba 1,917 milionu, v roce 2019 více než 1,975 milionu.
Odborníci upozorňují, že průměrný věk dětského praktického lékaře se blíží 60 letům. Například druhá největší Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) letos v květnu uvedla, že má smlouvy s 515 dětskými lékaři a téměř čtvrtina z nich je starší 65 let. Více jich bude v příštích letech odcházet do důchodu hlavně v Praze a Středočeském kraji, vzhledem k dostatečné síti tam ale pojišťovna problémy nečeká.
„Horší situaci očekáváme v Jihomoravském a Ústeckém kraji, kde předpokládáme, že do šesti let by mohlo svou praxi ukončit až 13 procent dětských lékařů, přičemž hrozí uzavření až 35 ordinací,“ uvedla tehdy mluvčí pojišťovny Jana Schillerová. Dlouhodobě nejméně dětí na jednoho dětského praktického lékaře je v Praze, nejvíc v Ústeckém kraji.
Problémy jsou podle předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Aleny Šebkové už zhruba 20 let. Letos v květnu k tomu uvedla, že problémy způsobily změny ve vzdělávání, když v roce 2016 vypadl ze specializačního vzdělávání lékařů obor všeobecné praktické lékařství pro děti a dorost, byl začleněný do pediatrie. „My jsme se po pěti letech dostali do totální personální krize, kdy během posledních několika let ubylo 200 ordinací a vyšší rychlostí to ještě půjde budoucí dva nebo tři roky,“ uvedla v květnu Šebková.
Podle mapy VZP chybí například ve všech regionech Karlovarského kraje kromě Ostrova a okolí a ve velké části Středočeského kraje. Naopak uspokojena je podle VZP poptávka v celém Jihočeském, Zlínském a většině Plzeňského či Pardubického kraje.
ZPMV v květnu uvedla, že někteří pacienti musí k praktickému lékaři dojíždět delší dobu, než je časová dostupnost stanovená nařízením vlády. Složitá je situace zejména v Jihomoravském a Ústeckém kraji, problémy jsou ale také v Plzeňském či Jihočeském kraji nebo části středních Čech a Vysočiny.
Demograf Luděk Šídlo z Centra pro populační prognózování a aplikovanou demografii v rámci katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze o problému přednášel v Senátu.
„Výzkum z roku 2018 mezi PLDD značí,že v horizontu několika málo let plánuje ukončit svou praxi až třetina PLDD, a to z důvodu právě dosažení důchodového věku,“ uvedl. Dětské lékařství podle něj nedostatkem mladých lékařů netrpí, pracují ale spíš v nemocnicích a do soukromých praxí neodcházejí. Jako možné opatření, které by situaci mohlo dočasně zlepšit, navrhuje například přechod dětí k praktickým lékařům pro dospělé v 15 letech místo současných 18 let.
28.12.2022zdroj: ČTK
