Počet případů rakoviny děložního hrdla klesl v ČR za 25 let o 40 %, v roce 2020 jich bylo 750 a 300 žen nádoru podlehlo. Menší zájem než dříve je ale i o očkování třináctiletých dívek. Zatímco v roce 2012 bylo očkováno asi 80 % dívek v tomto věku, loni už jich bylo jen 61 %, díky úhradě pojišťoven ale přibylo očkovaných chlapců. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke Světovému dni onkogynekologických diagnóz.
„S proočkovaností proti HPV u dívek se dostáváme lehce nad 60 procent, stejně jako u jiných nepovinných očkování. Někteří rodiče jsou bohužel při rozhodování, zda dítě nechat očkovat, ovlivnění odlišnými názory na očkování v rodině nebo mediálními dezinformacemi,“ uvedla místopředsedkyně České vakciologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) a praktická dětská lékařka Hana Cabrnochová.
Z veřejného zdravotního pojištění jsou dívkám vakcíny hrazené od roku 2012, chlapcům od roku 2018. Předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČSL JEP Vladimír Dvořák připomněl, že chlapci nejsou jenom přenašeči viru lidské papilomaviru (HPV), ale infekce u nich může způsobit nádor v oblasti genitálu a horních cest dýchacích. V roce 2021 se odhaduje proočkovanost populace chlapců přes 40 %
Virem během svého života nakazí 80 % lidí, u části se ale nemoc nijak neprojeví a jsou jenom přenašeči. V důsledku nákazy sexuálně přenosným HPV virem ale vzniká 95 % případů nádoru děložního hrdla žen. Očkování před zahájením sexuálního života chrání až z 90 %, i u dospělých žen snižuje riziko o 40 až 50 procent.
Zatímco v 90. letech bylo případů rakoviny děložního hrdla za rok i více než 1200, v roce 2020 asi 750. Podle odborníků je ale možné rakovinu děložního hrdla v populaci prakticky úplně eliminovat. Kromě očkování mohou lékaři při preventivní gynekologické prohlídce, kterou mají ženy nad 15 let jednou ročně zdarma, odhalit přednádorové změny při cytologickém vyšetření, takzvaném „sklíčku“.
Těchto vyšetření se účastní asi 80 % žen, ve věku nad 60 let ale účast na preventivních prohlídkách prudce klesá. Přitom právě v pozdějším věku lékaři u žen odhalí často nádor, který už je obtížně léčitelný. „Dvacet procent žen nechodí vůbec a hodně často jsou to ženy, které nemají žádné potíže a mají pocit, že gynekologa nepotřebují,“ uvedl Dvořák.
Podle zástupce přednosty gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Slámy zahraničních studie ukazují, že u pětiny až třetiny žen se nádor vyvine i přesto, že měly negativní nálezy při cytologických vyšetřeních. Od loňského roku proto zdravotní pojišťovny hradí ženám v 35 a 45 letech citlivější vyšetření, takzvaný HPV DNA test.
Díky screeningovému cytologickému vyšetření se podle Slámy povedlo snížit od roku 2007 počet úmrtí na tento druh rakoviny o 113 případů za rok. Lékaři se domnívají, že častější citlivější HPV testy by mohly úmrtnost ještě snížit. Negativní výsledek tohoto testu navíc podle něj znamená méně než jednoprocentní riziko, že žena onemocnění. Stačilo by je tedy opakovat méně často a snížit by se mohla i frekvence cytologického screeningu. Kromě dvou testů v 35 a 45 letech proto prosazují jeho další hrazení v 55 letech z veřejného pojištění, za zhruba 1000 korun si ho ale žena může zaplatit i sama. „Většina západního světa se zeptá, proč děláme tak málo citlivé testy a jestli jsme tak bohatá země, že je děláme tak často,“ dodal Sláma.
20.9.2022zdroj: ČTK
