O necovidových tématech jsme hovořili s předsedou senátního Výboru pro zdravotnictví a bývalým ředitelem Fakultní nemocnice v Brně Romanem Krausem (ODS).
Formující se koaliční vláda bude ve státním rozpočtu prosazovat úspory cca 80 mld. Kč. Je podle Vašeho názoru prostor část z nich najít ve zdravotnictví (v části financované ze státního rozpočtu)?
Myslím si, že velmi málo, pokud vůbec. Celkový plánovaný rozpočet Ministerstva zdravotnictví na rok 2022 je 18,038 mld. Kč, z toho kapitálové výdaje 2,68 mld. Kč. Zbytek jsou mandatorní výdaje m.j. na provoz hygienických stanic, SZÚ, SÚKL a dalších. A ty v době současné pandemie, která ještě příští rok bude ovlivňovat jejich činnost, snížit nelze. Největším výdajem státního rozpočtu na zdravotnictví je platba do systému veřejného zdravotního pojištění za „státní“ pojištěnce. To je 129,6 mld. Kč, 1767 Kč za měsíc na jednu osobu. V době navyšování výdajů poskytovatelů zdravotní péče spojených s pandemií nelze tuto položku příští rok redukovat.
V koaliční smlouvě se hovoří o možnosti připojistit se za pojišťovnou nehrazené výkony. Nicméně, je jejich nabídka v současnosti tak velká, aby se to vůbec vyplatilo?
To není podstatné v připravovaných změnách. My chceme dobrovolné doplňkové připojištění na pojistné plány konkurujících si zdravotních pojišťoven. Součástí toho mohou být i výkony nehrazené. Pojištění na výkony nehrazené izolovaně by nepřineslo žádné dodatečné zdroje do systému. Protože už teď se platí plně.
Premiér Babiš si do Národního plánu obnovy prosadil onkologických institut za více než 7 mld. Kč i přes kritiku odborné společnosti. Měla by podle Vás nová vláda tento projekt zastavit či pozměnit?
Jednoznačná odpověď. Zastavit. A těch 7 mld. Kč investovat do stávajících komplexních onkologických center a uvažovat případně o rozšíření jejich počtu. To však naráží na současné personální možnosti.
22.11.2021
Text: Ondřej Zavadil
