Vědci z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) pracují na vývoji buněk, které pomáhají pacientům bojovat s nádory krve. Chtějí i zlevnit jejich léčbu genovou terapií, dosud musí být ze zahraničí a stojí desítky milionů korun. Z nevyhovujících prostor v hlavním areálu ústavu u Karlova náměstí se dočasně přestěhovali do šesti pater bývalé plicní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice u náměstí I. P. Pavlova. Do sedmi let chtějí mít svou vlastní novou budovu.
„Zabýváme se tu výzkumem a vývojem buněk, které dokáží pacientům s hematologickými nádory pomoct v boji proti jejich nádorům,“ uvedl ředitel ÚHKT Petr Cetkovský. Unikátní je ústav podle něj v tom, že spojuje jak léčbu pacientů, tak výzkum. „Klinika říká vědě, co by potřebovali, věda na to reaguje a připravuje věci, které my můžeme využít v praxi,“ uvedl.
Tamní vědci pracují s buňkami, které přirozeně rakovinové buňky zabíjí. Po namnožení je vrací do těla pacienta. „A pomáhají mu hlídat, aby se mu nemoc nevrátila,“ dodal Cetkovský. Pracují ale také na výzkumu buněk geneticky modifikovaných pro pacienty s určitými typy leukemií. Do pacientových imunitních buněk se vpraví speciální protein, který nesou nádorové buňky. Upravené buňky se vrací do těla. „Ty buňky pak poznají nádorovou buňku, naváží se na ní, zabijí jí, pustí jí a vyrazí v těle pacienta lovit další nádorové buňky,“ řekl.
Podobnou léčbu za desítky milionů korun dosud čeští pacienti mohli získat jen ze zahraničí, buňky se pro úpravu posílaly do USA, Velké Británie nebo Švýcarska. „V současné době se začínají rozvíjet i studie, abychom některé naše produkty mohli využít i pro terapii našich pacientů,“ dodal Cetkovský. V současné době mají první dva pacienty, za rok jich bude možné až 12 a po přestěhování do nové budovy zhruba 40, což pokryje potřeby českých hematologických pacientů.
„Na ústavu hematologie jsme pro vědu a výzkum měli jen takové stísněné prostory, které neumožňovaly rozvoj stávajících (výzkumných) skupin nebo vznik skupin nových,“ uvedl. Úpravy šestipatrové budovy v Kateřinské ulici trvaly zhruba rok. Za dalších sedm let by podle Cetkovského měla vzniknout další budova, kam se výzkum přestěhuje.
Na přelomu února a března by se měla v areálu ÚHKT otevřít první nově postavená budova D. Vznikly v ní provozy, které dosud ústavu chyběly, jako lékárna, stravování zaměstnanců nebo seminární místnost. Budou v ní také nové prostory pro výrobu imunoterapeutických produktů a biobanka s robotickým systémem pro skladování vzorků při minus 190 stupních Celsia.
Nové prostory budou sloužit také dárcům krve. Díky nim může ÚHKT vyrábět transfuzní přípravky určené pacientům na míru.
29.9.2021zdroj: ČTK
