Imunita po očkování podle některých odborníků vydrží nejméně rok. Další doporučují začít přeočkování třetí dávkou už na podzim, zejména seniorů. Na tom, jestli se podaří dosáhnout kolektivní imunity, tedy stavu, kdy se virus nemá mezi lidmi jak šířit, se ale neshodnou.
„Současná data ukazují, že očkování je účinné minimálně jeden rok, možná i výrazně déle,“ uvedl evoluční virolog Jiří Černý, který působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Problém podle něj mohou znamenat nové mutace, které by mohly účinnost snížit. V takovém případě by bylo třeba přeočkovávat upravenou vakcínou, která by byla účinnější.
S tím souhlasí i imunolog Michal Křupka, který působí na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. „Osobně ale očekávám, že důvodem k případnému přeočkování by spíš byla snaha pokrýt nově se šířící varianty než slábnoucí imunitní odpověď samotná,“ sdělil. U jiných vakcín je podle něj obvyklý interval přeočkování rok až několik let. Každoročně se právě kvůli variabilitě viru mění jen vakcína proti chřipce.
Podle ředitele Biologického centra Akademie věd ČR Libora Grubhoffera by bylo optimální udělat průzkum specifických protilátek u lidí, kteří byli očkovaní hned na začátku, zejména u seniorů. „Je velmi pravděpodobné, že přítomnost protilátek u mnohých z nich stačila v mezičase výrazně poklesnout,“ napsal. Protože k takovému průzkumu pravděpodobně nedojde, doporučoval by přeočkování seniorů od listopadu tak, aby většina byla přeočkovaná do konce roku.
Se zahájením přeočkovávání rizikových skupin na podzim souhlasí i molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Na tom, jestli se v Česku podaří dosáhnout kolektivní imunity, se vědci neshodnou. „Obávám se, že dosažení kolektivní imunity nebude možné zejména z důvodu vysoké míry infekčnosti nových mutací,“ domnívá se Černý. Některé studie podle něj ukazují, že potřebných by u nich bylo až 90 procent. Je tedy podle něj potřeba zaměřit se na proočkovanost rizikových skupin, která zamezí dalším úmrtím.
„Velká míra očkování mezi mladší populací pak povede alespoň ke zpomalení šíření dalších vln. Tyto dva faktory spojené dohromady pak udělají ze SARS-CoV-2 daleko méně nebezpečný patogen,“ dodal Černý.
Grubhoffer a Hořejší věří, že se k ní podaří aspoň přiblížit. „Doufám, že si lidé uvědomí, že potvrzení o očkování, covid pas, jim značně usnadní život. Jen se obávám, že tuhle naději zmaří zase právníci a soudci, kteří rozhodnou, že covid pasy jsou nepřípustné,“ dodal.
Do kolektivní imunity podle Grubhoffera přispívají i lidé, kteří byli nakažení před šesti až devíti měsíci. Podle Křupky je tato imunita po prodělání ale velmi variabilní a u některých nedostatečná.
„Pro větší zájem o očkování je třeba nepolevovat v propagaci, ve zdůrazňování nezbytnosti dosáhnout kolektivní imunity. Je to otázka nejenom ochrany každého z nás jednotlivě, ale též projev solidarity podílet se na celkové ochraně lidské společnosti,“ dodal Grubhoffer.
27.6.2021zdroj: ČTK
