Provoz projektu Chytrá karanténa 2.0 bude v roce 2021 stát téměř 400 milionů korun. Podílet se na něm bude ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Projekt Chytrá karanténa, na kterém se od jara podílí zejména armáda, propojil krajské hygienické stanice, testovací místa, laboratoře a nemocnice, zpracovává jejich data a řídí kapacity. Její zavádění provázely průtahy. Původně premiér a ministr zdravotnictví hovořili o jejím zavedení o Velikonocích, hygienické stanice se zapojovaly postupně.
„Zůstane-li vývoj obdobný, můžeme v roce 2021 počítat se zhoršenou situací v období leden až duben a září až prosinec a klidnějším obdobím mezi květnem až zářím,“ uvádí materiál ke kalkulaci nákladů. Počítá tak se čtyřmi klidnějšími měsíci a osmi náročnějšími.
Provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, bude stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně. S dalšími penězi se počítá na provoz samotné Chytré karantény, její řízení a metodické vedení, udržení stávajících systémů, rozesílání SMS s výsledky testů a vývoj nových aplikací.
Jednou z nich by měla být také aplikace nazvaná v dokumentu Rosomák, která by pro nakaženého propojila všechny služby související s nákazou od elektronické žádanky, přes rezervaci termínu na testy na odběrovém místě, jeho výsledku z laboratoře a možné samotrasování pozitivně nakaženého. Možné by mělo být i připojení praktických lékařů a systému pro elektronické vystavení eNeschopenky pro lidi v karanténě a izolaci.
„Rozsah je silně závislý zejména na individuálních integračních požadavcích rezervačních, laboratorních a krajských systémů, jejichž počet může překročit 100,“ uvádí dokument. Náklady se odhadují na pět až 20 milionů korun.
Profesionalizovat by se měla také call centra, která krajským hygienickým stanicím pomáhají s telefonováním kontaktům nakažených. „V příštím roce bude nutné zajistit část epidemiologického šetření, takzvaného trasování, prostřednictvím externího profesionálního call centra, neboť nynější řešení prostřednictvím dobrovolné spolupráce vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné,“ píše se v materiálu.
Podle dokumentu jsou největším dosavadním přínosem projektu vybudování digitální infrastruktury a toku dat, jeho monitoring a vznik Centrálního řídícího týmu, který tvoří zástupci armády, policie, hasičů, ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra, hlavní hygienik a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.
Byla zapojena call centra pro posílení trasovacích kapacit krajských hygienických stanic, vznikla informační linka 1221 a aplikace eRouška, která upozorňuje na potenciálně riziková setkání.
Nový projekt počítá také s obnovením psychosociální linky první pomoci, která fungovala na jaře. Začít fungovat by měla od 1. listopadu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd. Provoz linky se odhaduje na 120 000 korun bez DPH za měsíc.
30.10.2020zdroj: ČTK
