Pobyt na slunci s sebou nese rizika. O tom, jak jim zkusit předejít a co lze pro sebe preventivně udělat jsme mluvili s MUDr. Zdeňkou Salcman Kučerovou, ředitelkou Úseku zdravotnického ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
Existuje doporučená hodnota UV faktoru opalovacího krému pro adekvátní snížení rizika melanomu?
Nadměrné slunění, zejména v dětství, je hlavním rizikovým faktorem vzniku maligního onemocnění pigmentových buněk v kůži. Významnou roli v riziku vzniku melanomu hraje tzv. fototyp neboli citlivost kůže k UV záření. Nejrizikovější skupinou jsou tak osoby s fototypem I a II, s výskytem četných nebo atypických znamének nebo rodinnou anamnézou melanomu.
Zabránit expozici přímému slunečnímu záření by měli především rodiče u malých dětí, jejichž pleť je vůči záření a pozdějším následkům nejcitlivější. Obecně platí, že dospělí by měli používat na slunci krémy s ochranným faktorem minimálně 25, u dětí pak s faktorem 50, a dále není dobré pobývat na přímém slunci mezi 12 – 16 hodinou.
Jaká je procentuální úspěšnost vyléčení melanomu?
Maligní melanom patří mezi nádory s prudce rostoucí meziroční incidencí a přesunem do mladších věkových skupin. Úspěšnost léčby závisí především na časnosti záchytu a dále na rozsahu onemocnění. Podobně jako u řady jiných solidních nádorů i zde platí, pokud se podaří nádor zachytit včas a chirurgicky odstranit, může být pacient definitivně vyléčen. Problémem je, že pokud lékař zachytí melanom v pokročilejším nebo dokonce pokročilém stádiu, kdy se již nedá operovat, tak i při nejmodernější léčbě nelze melanom vyléčit. Nicméně cílená biologická léčba a moderní imunoterapie s použitím monoklonálních protilátek pomáhá u pacientů navodit i několikaletou stabilizaci nemoci a tak výrazně prodloužit život v přijatelné kvalitě. I přes tyto dobré zprávy je zásadní primární a sekundární prevence, osvěta a informovanost široké veřejnosti, důsledná UV ochrana, správné ošetřování a samovyšetření kůže a pravidelná prevence u kožního lékaře.
Uvádíte, že náklady na léčbu melanomu se za posledních pět let více než zdvojnásobily. Přibývá více lidí, či se zdražuje léčba?
Zatímco pacientů, pojištěnců ZP MV ČR, s diagnózou maligního melanomu přibylo v roce 2019 ve srovnání s rokem 2015 o 17 %, náklady na léčbu vzrostly více jak 2,5x. Je to dáno samozřejmě náklady na moderní léčivé přípravky, zejména monoklonární protilátky.
Pojišťovna přispívá 500-1000 Kč na prohlídku znamének u lékaře, za jakých podmínek by však šlo o plně hrazený úkon z veřejného zdravotního pojištění bez spoluúčasti pojištěnce?
Vyšetření znaménka, pokud ho v rámci cíleného nebo kontrolního klinického vyšetření indikuje a provede kožní lékař ručním dermatoskopem, je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Stejně tak je hrazeno vyšetření digitálním dermatoskopem (jde o vyšetření většinou na pracovištích vyššího typu), na které musí pojištěnce odeslat dermatolog.
Vyšetření dermatoskopem ale není hrazeno, pokud o dermatoskopické vyšetření požádá lékaře pacient sám nebo pokud pojištěnec vyhledá poskytovatele, který není smluvním partnerem zdravotní pojišťovny. Hrazené není ani vyšetření robotickým digitálním dermatoskopem, který umí během několika málo minut provést celoplošný sken všech znamének na těle. A potvrzuji, že pro případy nehrazeného vyšetření přispívá ZP MV ČR svým klientům z fondu prevence 500 (pro dospělé) až 1000 Kč (pro děti).
16.7.2020
Text: ozdravotnictví.cz
