Profesor Roman Prymula se v uplynulých měsících stal hlavní mediální tváří vládního boje proti pandemii koronaviru. Na konci května však toto téma zastínily neshody s ministrem zdravotnictví a ukončení jeho působení na pozici náměstka. Portál OZdravotnictvi.cz s profesorem Prymulou hovořil o jeho nové funkci vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví.
Pane profesore, co považujete za hlavní problémy zdravotnického výzkumu u nás? Kde ve srovnání se zahraničím máme co zlepšovat?
Zdravotnický výzkum je na tom ve srovnání se zahraničím jako jeden z mála tuzemských oborů na vysoké úrovni, naprosto srovnatelné s nejvyspělejšími státy světa. Problémem je nízký počet patentů a praktických aplikačních výstupů. Pokud vznikají skvělé molekuly, jako byla léčiva prof. Holého, zpravidla jsou patentovány v zahraničí.
Jaké jsou Vaše hlavní cíle v roli vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví?
Vytvoření koncepce vědy a výzkumu ve zdravotnictví, navázání užší spolupráce mezi jednotlivými agenturami v oblasti zdravotnického výzkumu, optimalizace institucionálního financování, ale i vědecko-výzkumné základny. Spolupráce s Radou Vlády pro výzkum, vývoj a inovace.
Česká republika dává ze státního rozpočtu na výzkum ve zdravotnictví cca 1,7 mld. Kč ročně. Je to podle Vás adekvátní částka? Pokud nikoli, jak by se měla změnit?
Tato částka je mírně podhodnocena, do grantových soutěží by bylo vhodné zvýšit alokaci o 200 milionů Kč ročně, tedy při čtyřletém cyklu o 800 milionů Kč. Úspěšnost projektů Agentury pro zdravotnický výzkum se v některých letech pohybuje na hranici 15-16 %, a to je velmi málo.
Daří se podle Vás výsledky výzkumu ve zdravotnictví v ČR dobře uvádět do praxe tak, že ze zmíněných 1,7 mld. Kč z peněz daňových poplatníků mají pacienti opravdový, hmatatelný užitek? Že výsledkem nejsou „pouze“ články v impaktovaných časopisech, ale také zkvalitnění léčby?
V řadě případů je na výstupu terapeutický, diagnostický či ošetřovatelský postup, který má rychlé praktické uplatnění, někdy tomu tak ale není a určitě existuje velký prostor pro zlepšení. Na druhé straně v případě základního výzkumu z logiky věci není možné praktickou realizaci očekávat v krátkém časovém horizontu.
Text: Ondřej Zavadil
