Dostatek pohybu lidí by mohl českému zdravotnictví ušetřit 90 až 130 miliard korun za rok. Pohyb totiž zlepšuje stav pacientů s mnoha diagnózami, včetně obezity, cukrovky a kadiovaskulárních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Vyplynulo to z vyjádření odborníků na dnešní konferenci Pohyb na předpis. Letos se z veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči vynaloží přes 300 miliard korun.
Podle odborníka na tělovýchovné lékařství Martina Matoulka je pohyb nejblíže definici ideálního léku, protože se hodí pro všechny, nemá žádné vedlejší účinky a léčí více nemocí najednou. Vedle kardiovaskulárních problémů a cukrovky má pozitivní vliv také na krevní tlak, depresi, řídnutí kostí nebo nádorová onemocnění. „Lépe fyzicky zdatní také lépe zvládnou srdeční příhodu nebo léčbu rakoviny,“ řekl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Náklady zdravotnictví na sníženou fyzickou zdatnost odborníci odhadují na šest až devět miliard korun ročně, na obezitu asi 15 až 30 miliard a u srdečných a cévních nemocí to může být až 50 miliard korun ročně. „Studie prokazují, že 1,5 kilometru denní chůze v proměnlivém terénu může snížit riziko Alzheimerovy demence o 30 procent,“ dodal Bunc.
Za poslední dvě dekády se přitom zdatnost populace snížila téměř o třetinu, naopak obezita se zvýšila o 20 procent. Ta navíc o 80 procent zvyšuje riziko cukrovky druhého typu a vysokého tlaku.
Podle viceprezidentky Hospodářské komory ČR Ireny Bartoňové-Pálkové nedostatek pohybu Čechů zvyšuje náklady i firmám. Pokud by každý zaměstnanec byl v práci kvůli nemoci o několik dní několik dní méně, ušetřilo by se asi deset až 12 miliard korun, uvedla.
Podle Jany Havrdové z České asociace fitness jsou praktičtí lékaři připraveni pohyb pacientům doporučovat. Spolupráci je ale třeba nastavit. „Musí vzniknout spolupráce mezi osvícenými lékaři a sportovním prostředím,“ dodala. Zaznívala i myšlenka hradit pohybové aktivity z veřejného zdravotního pojištění. V současné době zdravotní pojišťovny už přispívají na pravidelný pohyb z fondů prevence. Lidé mohou čerpat řádově stovky korun za rok na pravidelné cvičení, permanentky na plavání a podobně.
Podle Bunce v současné době nedokáže 60 až 70 procent dětí zvládnou aktivy, které by vzhledem ke svému věku měly. U dospělých je to 30 až 40 procent, u seniorů 13 až 17 procent. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 je přímým viníkem desetiny všech světových úmrtí nedostatek pohybu. Zprostředkovaně až třetiny. Mezi 90 a 120 minutami pohybu týdně má podle studií jen asi 16 až 18 procent české populace.
27.9.2019zdroj: ČTK
