Na naše otázky odpovídá MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost, vedoucí katedry Praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ Praha a členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP

Které skupiny obyvatel jsou vůči meningokokovým onemocněním nejzranitelnější?

Onemocnět může prakticky kdokoliv, ale dle statistik jsou nejohroženějšími skupinami malé děti do čtyř let, dospívající a lidé v mladším dospělém věku cca do 25 let. U této druhé skupiny riziko představuje zvláště období spojené se zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. Vstupuje tu do hry sociální chování, které usnadňuje přenos nemoci. Pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, nedostatek spánku, hromadné nocování, cestování a podobně jsou faktory, které k onemocnění mohou přispívat. Navíc jsou mladí lidé nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory.
Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.

Doc. Hana Cabrnochová  foto Tomáš Krist

Jakými způsoby se meningokok přenáší?

Původcem invazivních meningokokových onemocnění je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – tedy kapénkovou infekcí. Vstupní branou infekce je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního meningokokového onemocnění.

Jak se meningitida projevuje? Jak poznám, že jsem nakažen? Jaké jsou odlišnosti od např. běžné chřipky?

Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy kapénkovou infekcí.
Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.

Onemocnění mohou, ale bohužel také nemusí, provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nevyblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí zatlačení na místo výskytu například průhlednou skleničkou. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy, když máme podezření.

Je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění?

Očkování zatím hrazeno není, ale pojišťovny na vakcíny přispívají v rámci svých preventivních programů. Ministerstvo zdravotnictví nyní zvažuje zavedení plošného očkování proti meningokoku u nejmenších dětí.

Znamená očkování 100% jistotu, že meningokovou infekci nedostanu?

Meningokoky lze rozdělit do třinácti séroskupin – pouze šest z nich způsobuje život ohrožující onemocnění. Nejčastější séroskupiny meningokoka, které se u nás vyskytují, jsou B a C. Objevují se ale také onemocnění způsobená séroskupinou W a Y. V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které pokrývají všechny tyto nejčastější skupiny – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A,C,W,Y a druhé séroskupiny B. Vždy je tedy nutná kombinace obou vakcín. Nic není stoprocentní, ale platí, že očkování je nejúčinnější formou prevence.

Kdy je nejvhodnější doba k očkování, kolik vakcín je potřeba a s jakým časovým odstupem?

Očkování je možné v průběhu celého roku, ideálně především u dětí v rizikových skupinách. Kromě vyjmenovaných rizikových věkových skupin se v určitých případech očkují například i děti s onemocněním imunitního systému.
Obvykle očkování doporučujeme s ohledem na rizikový věk u malých dětí již v prvním půlroce života, kdy zpravidla zahajujeme očkováním proti séroskupině B a doplňujeme jednou dávkou kombinované tetravakcíny s odstupem (proti séroskupině A, C, W, Y). V případě vakcíny proti typu B se jedná o schéma 2+1 dávka, tedy první dvě dávky v odstupu 2 měsíců a přeočkování v odstupu minimálně 6 měsíců. Druhou skupinou jsou pak dospívající, kde podáváme také oba typy očkovacích látek, proti séroskupině B ve dvou dávkách a jednu dávku kombinované tetravakcíny. Pro očkování v této věkové skupině máme již nyní proti séroskupině B dostupné dvě očkovací látky od různých výrobců.

16.8.2019


Další články

Na přehled všech rozhovorů